© Dina Štěrbová

Návštěvník Pákistánu si pravděpodobně povšimne, že ze všech bankovek místní měny (pákistánských rupijí) se na něj dívá stejná tvář. Tytéž asketické rysy dlouhého obličeje s pronikavým pohledem, někdy pod typickou čepicí z karakulské ovce někdy s výrazným čelem pod ustupujícími kouty prořídlých vlasů, spatříte i na většině poštovních známek, v každé kanceláři, ale i ve školách, obchodech a na mnoha jiných místech. O to více vás proto překvapí, že tvář patří člověku, který zemřel již v roce 1949. Je to tvář Mohameda Ali Jinnaha, zakladatele Pákistánu, který jako duch již 57 let dohlíží na zemi, která mu vděčí za svůj vznik. Jinnah byl v dobách, kdy ještě Pákistán neexistoval, úspěšným londýnským právníkem, narozeným sice v bezvýznamné muslimské rodině na území tehdejší britské kolonie Indie, kterému se ale díky jeho nadání a vytrvalosti dostalo toho nejlepšího vzdělání. V dobách národně osvobozeneckého hnuti v Indii, u nás nejčastěji spojovaného se jménem Gándího, Nehrua, jeho dcery Indíry a dalších, byl Jinnah také nepominutelnou postavou tohoto boje. Jako předseda Islámské ligy, politické strany, která si vzala za své práva indických muslimů, již dlouho před dosažením nezávislosti Indie, ke které došlo v roce 1947, Jinnah se svými kolegy rozvíjel myšlenku samostatného islámského státu na západní části území indického subkontinentu. Stala se jeho životní ambicí, která se naplnila ve stejný den, kdy byla prohlášena nezávislost Indie na Velké Británii. Na mapě světa se objevil nový stát s do té doby neznámým jménem Pákistán, když byla ještě předtím anonymním a bezvýznamným britským úředníkem namalovaná do mapy Indie dělící čára, která vymezila jeho území. Bohužel se v plném rozsahu potvrdily obavy s provedením tohoto aktu spojené, kdy v průběhu následného, často naprosto živelného stěhovaní muslimů na západ a ostatních, vedle dalších politických selhaní naší civilizace, aniž by se dalo pochopit, jak se taková vlna násilí mohla vystupňovat v jinak tak pacifistické části světa. Nově vzniklý stát se na mapě světa kupodivu udržel, a to nejen navzdory tragickým událostem doprovázejícím jeho vznik, ale i mnoha dalším problémům, ke kterým toto v podstatě nešťastné rozhodnuti vyústilo, a z kterých mnohé dodnes nejsou vyřešeny. Mohamed Ali Jinnah naplnění své ambice přežil jen o dva roky, když v roce 1949 podlehl dlouhé a těžké nemoci.V další postřezích se k některým problémům Pákistánu na naší stránce vrátíme. hlavně hinduistů na východ, zahynulo zbytečně několik milionů lidí násilnou smrtí. Tento exodus vstoupil do dějin 20.století.