Ze všech stran slyšíme bohužel v posledních třech letech často zprávy neradostné: Pandemie Covidu 19, krize zdravotní, finanční, politické, rostoucí inflace a od února 2022 dokonce neuvěřitelná válka na Ukrajině… zlý sen, ze kterého se jaksi nemůžeme probudit, protože to není sen. Snad Vás, vážení příznivci a přátelé České nemocnice v Arandu, právě proto potěší tato zpráva, i když se týká jen malé a bezvýznamné vesničky pod himálájským ledovcem Čhogo-Lungma ve vzdáleném Pákistánském Karakoramu. Jak víte, zde, na samém konci světa funguje od roku 2007 malá nemocnice, které samotní obyvatelé Arandu dali její jméno: Czech Hospital. Již 16 let zachraňuje lidské životy a uzdravuje nemocné. Jen dětí, které by bez její existence byly bezpochyby zemřely na zimní zápal plic či zánět mozkových blan, je nejméně pět set. O nemocnici se staráme jak nejlépe můžeme a nechci se opakovat v připomínání toho, co se nám v tomto směru všechno povedlo či nepovedlo. Nejdůležitější je, aby nemocnice setrvala a aby měla léky, které jste nám doposud vždy pomohli zajistit svými dary. Již 16 krát. DÍKY VÁM!!!
Dobrodružné a poutavé cestopisné vyprávění o vodáckém putování po mohutných kanadských řekách a jezerech. Boj s peřejemi. Setkávání s medvědy a ostatní nespoutanou přírodou. Vnímání krajiny a nelehkého života v divočině. Seznámení a zážitky s indiány, trapery i krajany. Překonávání nástrah divoké vody veletoků.
Autoři Dina (známá horolezkyně, první Češka, která překonala hranici 8.000 m n. m.) a Otakar Štěrbovi (významný zoolog a hydrobiolog, horolezec i vodák) zprostředkovávají nevšední zážitky a zkušenosti ze svých výprav a vtáhnou čtenáře do atmosféry, ze které je cítit adrenalin, ale i radost z vítězství sama nad sebou a hlavně neopakovatelné kouzlo okamžiku a síla přírody.
Když jsme v roce 2007 poprvé navštívili v Arandu místní „jednotřídku", seděla tam mezi hrstkou kluků na špinavé cementové podlaze jen jedna holčička. Byla to dcerka Muhamada Anvara, který ve škole již po třicet let stále učí ve svém volném čase, který vyšetří mezi prací na vlastním políčku či vzdálených pastvinách vysoko nad údolním ledovcem. Muhamad Anvar je prvním obyvatelem Arandu, který kdy získal středoškolské vzdělání, a protože úpřimně věřil v jeho sílu, chtěl se o získané vědomosti rozdělit s ostatními vesničany, hlavně pak s jejich dětmi.
Jako žena, navíc „buržoazního původu", měla Dina Štěrbová v době komunistického režimu pramalou šanci dostat se do státní velehorské expedice. S kamarádkou si tehdy vydupaly svoji vlastní výpravu - a jako první ženy na světě stanuly na osmitisícovce Čo Oju. Se stejnou vervou dnes jednaosmdesátiletá horolezecká legenda organizuje chod české nemocnice a řídí další humanitární projekty v odlehlém údolí západního Himálaje.
K
dyž se mně po uveřejnění prosby, aby kamarádi horolezci darovali Aranďanům opotřebované, ale funkční součásti výzbroje a výstroje ozval Honza Vorel, netušila jsem, co z toho vzejde. Bylo to v době, kdy vláda kvůli koronaviru zakázala i 1.ročník jeho festivalu, kam měli lidé donést svoje dary. Honza si poradil a zorganizoval místa sběru pod lezeckými stěnami. Výsledek sbírky je skutečně neočekávaný, sešel se mně v garáži hotový horolezecký poklad. Je to důkaz, že dobrá vůle lidí má mnoho podob a díky Bohu stále žije.
Když jsem koncem listopadu 2019 odjížděla z Baltistánu, nemohla jsem tušit, že v Číně se již pomalu rozjíždí infekce Covid 19, která pak brzy přerostla ve světovou pandemii. Ta v březnu 2020 dorazila nejen k nám do Čech, ale i do Pákistánu. Šťastným řízením osudu se vyhnula Gilgitu a Baltistánu, protože v té době bylo ještě jediné pozemní spojení Číny s Pákistánem přes vysokohorské sedlo Kunjerab Pass - 4733 mnm, pod vysokou vrstvou sněhu a ledu nesjízdné. Podle některých informací infekci do Pákistánu přinesli islámští poutníci z posvátné Karbaly v Iráku, kam méně majetní Šítové směřují často namísto Mekky, protože jedostupná i autobusem přes Irán namísto mnohem nákladnější letecké dopravy do Saudské Arábie. Je nabíledni, že při takovém výletu trvajícím nejméně měsíc, je pravděpodobnost jakékoliv nákazy i jejího rozšíření v uzavřeném prostoru autobusu téměř rovna jistotě. Tím více to platí samozřejmě o covidu 19.
a místní lid pokračuje ve výstavbě Czech Campsite. Spolu s nimi doufáme, že po období Covidu začnou horolezci a trekaři opět přicházet do Karakorumi i do jejich údolí, a Czech Hospital bude možné částečně financovat právě z výtěžku Czech Campsite.